Fyzická i psychická náročnost, agresivita a smrt

Tak přesně tyto čtyři slova vystihují asi nejvíce práci zdravotníků a složek IZS v rámci COVIDové pandemie. Dovolím si nejdříve všechny poprosit, abychom zde neřešili politické názory a nějaké nesmyslné názory typu letadla nad Brnem, které trousí COVID. Pojďme se na fyzickou i psychicky náročnou práci všech podívat jinak - po „IZSku“. Zatím máte možnost přečíst si první část tohoto článku.

Na začátku roku 2021 se takováto fotografie dala v Chebu pořídit pravidelně.

Zdravotníky zaměstnává koronavir SARS-CoV-2 od neděle 1. března roku 2020. Následně to šlo již ráz na ráz a od té doby (údaj k 20. prosinci 2021) došlo k nakažení 2 406 989 Čechů, Moravanů a Slezanů. Zotavených osob je 2 173 844 a bohužel 35 288 osob zemřelo.

Na přelomu roku 2020 a 2021 došlo k enormnímu zatížení všech nemocnic v České republice. Před mnoha budovami nemocnic se potkávala jedna posádka ZZS vedle druhé, třetí, čtvrté, páté a někdy i desáté. Denní příjmy pacientů přesahovaly tisíce.

Záchranáři: jsme přetížení 

Pokud již pacient nedošel do nemocnice sám, docházelo k enormnímu volání na tísňovou linku 155. Již po zazvonění telefonu na tísňovou linku bylo, je a asi ještě bude dlouhou dobu vyhodnocení stavu volající osoby operátorkou či operátorem ZZS. Byť docházelo k jisté selekci, jednotlivé posádky vyrážely například za dvanáctihodinovou směnu klidně i k osmi pozitivním pacientům. Před každým výjezdem pro záchranáře nastalo oblékání se do obleků, které mají zamezit roznosu nákazy, speciálních masek, posléze pak k respirátorům – každá krajská zdravotnická záchranná služba řešila postup sama.

Po příjezdu k pacientovi členové posádek záchranářů, ale také posádek lékařských, začnou zjišťovat anamnézu a aktuální problémy. Dojde k poslechovému i přístrojovému vyšetření. Nejdůležitější je změření saturace krve kyslíkem. Při lepším stavu pacientu docházelo k ponechání v domácí léčbě, při horším stavu docházelo k transportu do nemocnice. Nebylo bohužel ani výjimkou to, že při převozu do nemocnice někteří pacienti zemřeli.

Po ukončení výjezdu pak bylo na posádkách ZZS, v Praze ale například pomáhali i hasiči a příslušníci Armády České republiky, v Domažlicích pak třeba pomáhali dobrovolní hasiči, desinfikování sanitních vozidel a přípravě na další výjezd. Někdy, bohužel, byl i velký problém dojít si na toaletu, natož pak se najíst.

Nikdo z nás, krom samotných zaměstnanců záchranných služeb, si neumí představit, čím záchranáři v té době procházeli. Postupně došlo k jakémusi zlepšení situace a denní počty výjezdů se vrátily do normálu. Záchranáři během dne vyjeli třeba jen k jednomu COV+ (covid pozitivní) pacientovi. Na podzim roku 2021 ale došlo k opět zhoršení situace… 

Další selekce v nemocnicích a drsné pády na samé dno svých sil…

Přelom roku 2020 a 2021 byl velmi náročný například pro zdravotníky v Karlovarském kraji. Právě v nemocnici v Chebu se setkávaly posádky ZZS Karlovarského kraje pravidelně a došlo k potkání se osmi posádek ZZS. Sloužící personál v nemocnici, a nejen té v Chebu, ale v každé, kde došlo k potkání se více pacientů najednou, měl plné ruce práce vůbec „vymyslet“, kam pacienta umístí. Ti v lepším stavu seděli, ti v horším leželi, kde mohli. Kyslík, který je pro pacienty ve vážném stavu jedno z nejdůležitějších, byl v určitých chvílích také „nedostatkové“ zboží.

Na ambulancích pak sloužící lékařský a nelékařský personál dělal jakousi další selekci. Pacienti, kteří nemuseli zůstat v nemocnici, byli zaléčeni a posláni domů. Pacienti v horším stavu skončili na normální COVID oddělení, na JIP oddělení nebo, ti v nejvážnějším či v kritickém stavu, na oddělení nebo klinice ARO. Bohužel pacientů, kteří potřebovali být stále monitorování, bylo mnoho. Zátěž pro oddělení byla veliká. Někdy se uvolnilo místo překladem mezi odděleními, někdy vyléčením se pacienta či pacientky a často, bohužel, docházelo k uvolnění míst z důvodu úmrtí. Takto například na jednom oddělení zemřelo za den pět, šest osob. 

Jaké to je odstrojit pacienta od přístrojového vybavení, připravit na odvoz do márnice a posléze obvolávat příbuzné zemřelé osoby? To asi nikdo nechceme zažít… Předat osobní věci pacienta rodině už vůbec ne. Notabene ve chvíli, kdy za den uděláte takových předání více jak pět.

Postupně se ale i v nemocnicích začalo zvolňovat. Pacientů ubývalo, bylo více klidu. Personál si v rámci možností odpočinul, prožil de facto klidné léto, docházelo postupně k redukci speciálních oddělení a postupnému vracení se do normálu. Všichni ale věděli, že to přijde znovu… A přišlo.

Testy, očkování, odběrové týmy a pořád dokola

Již v roce 2020 probíhala velmi úzká spolupráce mezi složkami IZS a i nemocnicemi. Stejně tak tomu bylo i v roce 2021. Nasazováni do nemocnic byli (dobrovolně i na základě vybrání) vojáci, policisté a někdy i hasiči. Někde pomáhali ženy a muži zmíněných složek v nemocnicích, někde třeba na Krajských hygienických stanicích, kde prováděli trasování pozitivních osob. 

Ačkoliv smutná, ale bohužel důležitá, spolupráce probíhala například v Ostravě mezi hasiči a pohřebními ústavy. Jelikož nebylo v silách jedné kremační společnosti spalovat tolik zemřelých, převážely se zemřelé osoby do jiných krajů. S naložením rakví do speciálních vozů pomáhali hasiči. V Moravskoslezském kraji, ale také v jiných krajích, pomáhali hasiči také v rámci odběrových týmů. Pro imobilní spoluobčany a pro ty, co neměli jinou možnost, vyjeli hasiči do domácnostní a odebírali vzorky potencionálně nakažených osob. 

Příslušnice a příslušníci složek IZS, které/kteří mají zdravotnické vzdělání, nebo jen a pouze chtěli, šli pomáhat i do odběrových míst nebo do očkovacích center.

Armáda i dobrovolní hasiči pomáhali s desinfekcí sanitek 

Jak již bylo zmíněno v první části textu, po každém výjezdu ke COV pozitivnímu pacientovi bylo třeba provést desinfekci sanitního vozidla. Zdravotnické záchranné službě v Praze takto pomáhali příslušníci Armády České republiky (pomáhají i nyní v prosinci). V Plzni tomu bylo také tak, ale desinfekce probíhala za asistence HZS Plzeňského kraje. V Domažlicích pak pomáhali dobrovolní hasiči. 

Pakliže se ještě vrátíme k hasičům, je třeba zmínit i nelehká práce pro mnoho jednotek profesionálních i dobrovolných hasičů – a také pro Záchranný útvar HZS ČR. Zmínění pravidelně rozváželi, rozváží a ještě rozvážet budou materiál pro testování žáků ve školách a desinfekčních prostředků. 

Rok 2021 tak byl pro zdravotníky i složky IZS v ohledu kovidové situace velmi náročný. Doufejme, že rok 2022 bude pro nás všechny lepší a že postupně nad epidemií zvítězíme. 

    Držte se a hodně zdraví vám všem!