Proč je rozdíl mezi zajištěním, zadržením a zatčením?

Na další článek z rubriky „Proč…?“ mě navedl jeden z fanoušků projektu Ze života IZS. Budeme se opět věnovat Policii České republiky, respektive i městským a obecním policistům a svým způsobem i civilistům. Někteří lidé si totiž mylně, a včera ve spojitosti s demonstrací v Praze, asi úmyslně, vykládají tyto tři zcela odlišné pojmy tak trochu jinak…

Zajištění osoby

Zajištění osoby se provádí z několika důvodů – o tom níže citace zákona. Nejdéle zajištění osoby trvá 24 hodin, pakliže pominou důvody zajištění, osoba se neprodleně propustí, pakliže nejsou jiné důvody, které stanoví zákon – osoba, jenž utekla z výkonu trestu odnětí svobody, z ochranného léčení aj. osoby, se nepropustí na svobodu. V rámci zajištění osoby příslušnice/příslušník Policie České republiky napíše úřední záznam. V rámci zajištění osoby lze použít donucovací prostředky – zejména pak může dojít k spoutání osoby. To je stanoveno v Zákoně č. 273/2008 Sb., v hlavě V., v paragrafu 25. „(1) Policista je oprávněn omezit možnost volného pohybu osoby, která fyzicky napadá policistu nebo jinou osobu, ohrožuje vlastní život, poškozuje majetek nebo se pokusí o útěk, připoutáním k vhodnému předmětu, zejména pomocí pout,“ doslovně je napsáno v zákoně. V dalším odstavci je uvedeno to, že omezení v rámci odstavce prvního musí skončit ve chvíli, kdy je zřejmé neopakování osoby jednání dle odstavce prvního. 

Citace ze Zákona o policii – Zákon č. 273/2008 Sb., hlava V, § 26

a) svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život, život nebo zdraví jiných osob anebo majetek,

b) v budově útvaru policie úmyslně znečišťuje nebo poškozuje majetek anebo slovně uráží policistu nebo jinou osobu,

c) má být předvedena podle jiného právního předpisu6),

d) utekla z výkonu trestu odnětí svobody, z výkonu ochranného léčení, ústavní výchovy, předběžného opatření nebo ochranné výchovy anebo ze zabezpečovací detence,

e) při předvedení kladla odpor nebo se pokusila o útěk,

f) byla přistižena při jednání, které má znaky přestupku, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat anebo mařit řádné objasnění věci,

f) byla přistižena při jednání, které má znaky přestupku, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat anebo mařit řádné objasnění věci,

 h) je nezletilá, je-li to nezbytné pro její navrácení do rodičovské nebo jiné obdobné péče jejímu zákonnému zástupci, nebo

i) byla dopadena na základě pronásledování podle § 92 prováděném příslušníkem zahraničního bezpečnostního sboru.

Zadržení osoby 

Oproti zajištění osoby provedené Policii České republiky/městské/obecní policie je zadržení osoby prováděno dle Zákona č. 141/1961 Sb. – Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád). Byť zadržení provádí zejména příslušníci policie, jde právně o jiný postup. Zadržení osoby probíhá již v úzké spolupráci s Okresním státním zastupitelstvím či Krajským státním zastupitelstvím. Pakliže je ale osoba z něčeho podezřelá, může dojít i k tzv. občanskému zadržení. Je však třeba o tomto ihned informovat policii či jiný bezpečnostní sbor. Případně pak k neodkladnému zadržení, kdy není o této skutečnosti předem informováno státní zastupitelství. 

Zadržet osobu lze ale i z jiného důvodu, a to sice na základě obvinění policejním orgánem. Nyní již citace zákona.

Zadržení osoby podezřelé

(1) Osobu podezřelou ze spáchání trestného činu může, je-li dán některý z důvodů vazby (§ 67), policejní orgán v naléhavých případech zadržet, i když dosud proti ní nebylo zahájeno trestní stíhání (§ 160 odst. 1). K zadržení je třeba předchozího souhlasu státního zástupce. Bez takového souhlasu lze zadržení provést, jen jestliže věc nesnese odkladu a souhlasu předem nelze dosáhnout, zejména byla-li ona osoba přistižena při trestném činu anebo zastižena na útěku.

(2) Osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté, smí omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů. Je však povinen tuto osobu předat ihned policejnímu orgánu; příslušníka ozbrojených sil může též předat nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky. Nelze-li takovou osobu ihned předat, je třeba některému z uvedených orgánů omezení osobní svobody bez odkladu oznámit.

(3) Policejní orgán, který provedl zadržení, zadrženou osobu vyslechne a o výslechu sepíše protokol, v němž označí místo, čas a bližší okolnosti zadržení a uvede osobní údaje zadržené osoby, jakož i podstatné důvody zadržení.

(4) Policejní orgán, který zadržení provedl nebo kterému byla podle odstavce 2 odevzdána osoba přistižená při trestném činu, ji propustí bezodkladně na svobodu v případě, že bude podezření rozptýleno nebo důvody zadržení z jiné příčiny odpadnou. Nepropustí-li zadrženou osobu na svobodu, předá státnímu zástupci protokol o jejím výslechu s vyhotovením usnesení o zahájení trestního stíhání a další důkazní materiál tak, aby státní zástupce popřípadě mohl podat návrh na vzetí do vazby. Návrh musí policejní orgán podat bez odkladu, aby osoba zadržená podle tohoto zákona mohla být odevzdána soudu nejpozději do 48 hodin od tohoto zadržení; jinak musí být propuštěna na svobodu.

(5) Ustanovení § 33 odst. 1, 5 a 6, § 91, 92, 93 a 95 je třeba přiměřeně dbát i tehdy, jestliže je zadržená osoba vyslýchána v době, kdy ještě proti ní nebylo zahájeno trestní stíhání (§ 160).

(6) Zadržený podezřelý má právo požadovat, aby obhájce byl přítomen při jeho výslechu podle odstavce 3, ledaže je obhájce ve lhůtě uvedené v odstavci 4 nedosažitelný.

Zatčení osoby

V rámci zatčení osoby zůstáváme u Zákona č. 141/1961 Sb. – Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád). Zatčení upravuje hlava IV., oddíl první, paragraf 69. Příkaz k zatčení osoby vydává místně příslušný soud na základě žádosti státního zastupitelství. V této části velmi úzce spolupracuje vyšetřovatel Policie České republiky se státním zastupitelstvím. Státní zastupitelství si musí obhájit důvod k zatčení osoby. Proto jsou i státní zástupci tak nároční na Policii České republiky. 

Závěrem

 Pakliže se dopouštíte nějakého z protiprávních jednání, zejména pak přestupků, nesmíte se divit, když se policie rozhodně pro vaše zajištění. V rámci takové situace, když nekladete odpor, jste slušní a dobrovolně budete policisty následovat, není důvod k použití donucovacích prostředků. Zajištění probíhá na nezbytně nutnou dobu, zpravidla na hodinu, dvě (záleží, jak plno zrovna na místně příslušném obvodním/místním oddělení je.

Pakliže budete páchat trestné činy, krom zajištění vás policie může zadržet. V té chvíli již dochází k vyhodnocování všech potřebných věcí a může být proti vám zahájeno trestní stíhání. Pakliže nebudou shledány důvody pro vazební stíhání, jste propuštěni na svobodu.

A zatčení? Zatčení probíhá na základě rozhodnutí soudu. Takže ne, opravdu nejsou osoby demonstrující zatýkány, nýbrž zajištěny je s nimi učiněn zápis o přestupku. Tedy důležitá poznámka! Zajištěni jsou jen ti, co se dopouští protiprávního jednání. Pakliže demonstrujete slušně, dodržujete vše, co je nařízeno, nikdo nemá důvod vás zajistit, omezit na osobní svobodě ani nic následujícího.

Důležitá poznámka závěrem. Jelikož nejsem právník, nemůžu zaručit správně formulovaná slova. Troufám si však říci, že konkrétní zákony jsem veřejnosti nastínil tak, jak nejlépe umím.